Voda

Stejný význam jako světlo a teplo má pro rostliny i vodní režim. Zejména na sprévném zalévání a rosení závisí jejich vývoj a kvetení. Půda v květináči musí být stále přiměřeně vlhká. Prudké změny z nedostatku do nadbytku vláhy jsou pro rostliny škodlivé a bývají příčinou opadávání nasazených poupat. Pokud rostlinu nezaléváme v dostatečném množství,  dojde k zaschnutí nejdůležitějších jemných kořínků, které jsou při stěnách květináče a rostlina bude trpět nedostetkem vláhy i po zalití. Těmto kořínkům říkáme vlášení. Pokud zaléváme naopak příliš mnoho a často, tyto kořínky uhnijí. Musíme se proto naučit podle různých příznaků stanovit vlhkost zeminy v květináči. Většinu rostlin, kromě těch co shodily všechny listy a jsou ve stádiu klidu, zaléváme, když horní vrstva zeminy v květináči vyschne, což poznáme podle toho že zesvětlá. V teplé místnosti a za slunečného počasí se stačí dotknout půdy prsty, je-li na omak suchá, je potřeba zálivka.Při nedostatku vlhkosti je rostlina povadlá a zemina odstává od stěn květináče. Mladé , silné a zdravé rostliny potřebují zálivku častěji.Rovněž je potřebná častější zálivka u rostlin v bujném růstu, u rostlin které růst už spomalují je zálivka méně častá. Nejméně je potřeba zalévat v zimním období odpočívající hlízy Begónie hlíznaté, Gloxímie a dalších rostlin. Vždy zaléváme rostliny vodou o teplotě stejné jako je teplota v místnosti. Výjímka je u rostlin v období nejintenzivnějšího růstu a při kvetení, kdy rostlinu zaléváme vodou o něco teplejší. Nepoužíváme převařenou vodu, neboť neobsahuje vzduch. Nejlepší voda na zalévání je odstátá voda,alespoň 12 hodin. Rostliny by se měli zalévat do misky, pokud se voda z misky vsákne do květináče všechna tak opět dolijeme,neměla by však voda v misce zůstat,takže počkáme 1 hodinu a přebytečnou vodu vylijeme. Při zálivce zhora má proud vody směřovat co nejvíce k okraji květináče, aby se nenamočil kořenový krček nebo hlízy. Po vsáknutí vody do zeminy opět zalijeme až do doby, než začne voda vytékat z drenážního otvoru na dně květináče. Hodinu po zálivce slijeme přebytečnou vodu z misky. V létě se rostliny zalévají až večer. V žádném případě nezaléváme rostliny v době, kdy na ně dopadají přímé slunešní paprsky. Někdy zemina v květináči vyschne natolik, že neni schopna nasávat vodu. V tom případě květináč s rostlinou umístíme do nádoby s vodou jejíž hladina nedosáhne okraj květináče, na tak dlouho, dokud povrch zeminy v květináči nezvlhne. Kromě zálivky je prospěšné  na jaře a v létě pokojové rostliny, zejména v otevřených oknech, na vnějších parapetech a balkónech postřikovat. Nejvhodnější doba pro postřik je večer po zálivce a časně z rána, než na rostliny začnou dopadat přímé sluneční paprsky. Zvláště příznivě působí postřikování na rostliny v období bujného růstu a vytváření pupenů.