Zemina

Zemina v květináči slouží rostlině jako stanoviště pro upevnění kořenů, které ji současně zásobuje vodou a živinami. Zabezpečuje rovněž půdní vzduch nezbytný pro dýchání kořenů. Pro pokojové rostliny jsou vhodné různé zeminy a jejich směsi, přesná složení jsou uvedena u jednotlivých rostlin v atlasu přístupném z hlavní stránky. Na přípravu směsí se používají drnovka, pařeništní zemina, listovka, vřesovka, lesní hrabanka, rašelina, hnojovatka a písek.

Drnovka se připravuje z drnů. Zjara se nařežou travní drny tlusté 6 až 7 cm, libovolně široké a dlouhé, a ty se ukládají travním porostem dolů na hromadu do výšky 1 až 1,5 m. Koncem léta se hromada přehází, drny se rozdělí lopatou na malé kousky a nechají se ještě ležet. K použití je drnovka připravená po roce.

Pařeništní zemina se získává z hnoje použitého k vyhřívání pařenišť. Je velmi výživná, ale obsahuje hodně semen plevelů, která si zachovávají dlouho klíčivost.

Listovka se připravuje především z opadaného listí jabloní, hrušní, javorů a topolů, méně vhodné je listí dubů i dalších stromů, jejichž listy obsahují hodně tříslovin. Listí, uložené na hromady na podzim tam ponecháme 2 roky, ale během této doby hromadu několikrát přeložíme, aby se tlející listí rovnoměrně rozložilo a listovka vyzrála. Získá se tak lehká, kyprá zemina.

Lesní hrabanka je obdobou listovky a vzniká rozkladem listí a jehličí. Její vlastnosti jsou podle základních složek a jejich poměru značně rozdílné. Nejkvalitnější je bukovka, vzniklá pouze z bukového listí, nejčastější je jehličnatka z jehličnatých a smíšených lesů.

Vřesovka pochází z vřesovišť. V našich podmínkách je takřka nedosažitelná, proto se místo ní používá rašelina.

Rašelina se těží na rašeliništích. Nakrájená se ukládá na 2 roky na hromady, aby vyzrála. U nás se dá rašelina koupit v květinářstvích. Rašelina má všestranné použití při pěstování rostlin, neměla by chybět žádnému pěstitely pokojových rostlin.

Hnojovatka vzniká zkompostováním hovězího nebo králičího hnoje s podestýlkou a přídavkem rašeliny.

Písek se přidává skoro do všech směsí zemin. K provzdušnění a nakypření zeminy je nejvhodnější říční písek, protože kopané písky obsahují velké množství hlinitých částic.

Pěstitelé ve městech většinou nemají možnost si substrát připravit sami. Musejí ho kupovat balený avšak kvalita těchto substrátů se velice liší. V obchodech se také prodávají velkovýrobně vyráběné substráty, zejména jílovitorašelný substrát, který se připravuje z rašeliny a jílu v různém poměru, a rašelinný substrát z drti mladé vrchovištní rašeliny. Do těchto substrátů se dodávají průmyslová hnojiva. Součástí pěstebních substrátů mohou být i uměle vyrobené součásti jako je Perlit nebo pěnový polyuretan. Perlit má velkou jímavost vody a je velmi vzdušný. Pěnový polyuretan je k dostání v granulích nebo vločkách a působí jako silně nakypřující materiál.